Nová kniha: Použitelnost domovských stránek

Zoner press (poslední dobou mnou nejoblíbenější vydavatelství) vydal český překlad knihy Jakoba Nielsena a Marie Tahir Homepage usability, tedy v češtině Použitelnost domovských stránek. Na rozdíl od první u nás vydané knihy Jakoba Nielsena Web.design, která je pojata možná až moc teoreticky, je tato “nová” kniha pravým opakem. Na konkrétních příkladech 50ti známých i neznámých domovských stránek (např. about.com, amazon.com, yahoo.com a další) ukazuje nejčastější chyby, které snižují použitelnost webu. A díky těmto konkrétním příkladům je kniha samozřejmě velice čtivá. Nekorunovaného krále, knihu Nenu?te uživatele přemýšlet od Steva Kruga sice neporáží, ale i tak je to velice zajímavá a užitečná kniha.

Testování použitelnosti - levně!

Testování použitelnosti je nenahraditelná metoda, jak zjistit, kterak uživatelé používají konkrétní web. Každá firma, která vyvíjí komerční web by se měla o tuto metodu zajímat, jelikož náklady na takové testování mohou být minimální a přínos obrovský.

Na webu Krutá realita se však objevil zajímavý článek Uživatelské testování webu, který popisuje metodu, která náklady sráží téměř na nulu. Klíčová myšlenka této metody je, že místo najímání různých uživatelů pro test použitelnosti nasimulujete jejich přístup k webu sami na sobě. Vskutku zajímavá myšlenka.

Doménové pirátství

Ivo Lukačovič na svém blogu popisuje, z vlastní zkušenosti, jak funguje doménové pirátství. Poučení z tohoto článku zní: “Nezapomeňte si kromě domény zaregistrovat i ochranou známku. Jinak můžete o doménu lehce přijít.”

Na konci článku Ivo vzkazuje: “Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá”. Nelze si s tímto výrokem nespojit fakt, že Ivo Lukačovič si zaregistroval společnost Bóbika s.r.o. Myslím, že legrace teprve začíná.

Hodnocení komentářů - ochrana proti komentářovému spamu

Nevím, kdo přišel první s myšlenkou hodnocení komentářů, ale já jsem se s tím setkal poprvé na Pixiho webu. Myšlenka je to skvělá. Kdokoliv může ohodnotit komentář kohokoli jiného a tento komentář je pak buďto zvýraněn nebo potlačen, podle toho, jaké má průměrné hodnocení. Takže na první pohled dokážete odlišit nepřínosné či zcestné příspěvky od těch, které jsou zajímavé a stojí za přečtení.

Je tu však ještě jedna výhoda. A troufnu si tvrdit, že obrovská. Hodnocení komentářů je totiž ideální nástroj na filtrování komentářového spamu. Stačí, aby se u příspěvků s nízkým hodnocením zobrazovaly odkazy jen jako text (případně nezobrazovaly vůbec) a máte vystaráno! Navíc stačí, aby si autor jednou za čas nechal zobrazit všechny komentáře s nízkým hodnocením a odstranění komentářového spamu je otázkou chvilky. Tu největší práci za něj totiž udělali jeho čtenáři.

V porovnání s ostatními metodami je navíc ideální i pro samotné čtenáře. Mezi současné nejrozšířenější metody filtrování komentářového spamu patří

• CAPTCHA
  Neboli opisování krátkého hesla z obrázku, kde jsou písmenka různě barevná a pokřivená, což je pro počítačové algoritmy problém. Největší nevýhoda pro čtenáře je, že při psaní každého komentáře musí opsat toto heslo. Když jej člověk občas zapomene opsat a web je napsán špatně, jeho příspěvek zmizí a může jej začít psát znova. A největší problém s touto metodou mají zrakově postižení (viz. tento článek)
• Kontrola komentáře autorem
  Každý komentář je nejdříve zkontrolován autorem, jestli je v pořádku. Tato metoda je nejen náročná na čas autora, ale navíc zavání cenzurou. Já osobně tento způsob nikomu nedoporučuji.
• rel=”nofollow”
  Tato metoda přidává do všech odkazů v komentářích parametr rel=”nofollow”. To má za následek to, že většina vyhledávačů tento odkaz ignoruje. Nevýhodou této metody je, že sice odkaz skryjete před vyhledávači, ale ostatní čtenáři jej stejně vidí a i když na odkaz nekliknou, prostě tam překáží. Navíc není zaručeno, že takový odkaz budou ignorovat všechny vyhledávače.

Jak jistě vidíte, běžně používané metody mají v porovnání s hodnocením komentářů spoustu nevýhod a výhody žádné. Proto, pokud máte problémy s komentářovým spamem, zaveďte hodnocení komentářů a máte vystaráno.

Analyzátor log souborů

Hledám vhodný program na analýzu log souborů ze serveru a stále nemůžu přijít na ten pravý.

Vyzkoušel jsem Weblog Expert a Clicktracks Analyzer, a i když oba dva jsou dobré programy, oběma přeci jen ještě něco chybí.

Budu moc vděčný, když mi do komentářů napíšete, jaký program používáte a proč.

Proč psát validní kód

V diskuzích na webu se často setkávám s otázkou, jaký smysl má psaní validního kódu. Odpověd není jednoznačná. Doporučuji podívat se na článek K čemu je skutečně validita webu? a to ani ne tak kvůli jeho obsahu, jako kvůli diskusi pod ním. Musím souhlasit s výše uvedeným článkem v tom, že pro firmu nemá moc valný smysl předělávat celý web, který nějak funguje, jenom proto, aby byl kód validní. Skutečně budou náklady na takové předělání vyšší, než vzniklý zisk. Něco jiného by bylo, kdyby se takovou změnou zvýšila přístupnost a hlavně použitelnost. Ale to už je o něčem jiném. Pokud však firma buduje web nový, je podle mě hloupost bránit se validnímu kódu. Především kvůli budoucí údržbě webu. Z “firemního hlediska” to tedy s validním kódem není zas tak jednoznačné.

Co je však podle mě jednoznačné, je “hledisko webdesignéra”.

Nejprve shrnu argumenty “odpůrců” validního kódu (Jestli jsem na nějaký zapomněl, napište mi to prosím do komentářů)

1. Všechny prohlížeče zobrazí správně i nevalidně napsaný web
2. Psát validní kód je mnohem nákladnější

Pokusím se vyvrátit tato tvrzení

1. Nikdo nemůže znát všechny prohlížeče na světě. Nikdo nemůže znát prohlížeče, které ještě nevznikly (nebo nové verze těch současných). Když napíšete validní web, máte zajištěno, že se ve všech prohlížečích zobrazí správně. I v těch co ještě neexistují. Když však napíšete web, který validní nebude, ale bude fungovat v současných prohlížečích, nemáte jistotu, že tomu tak bude i v budoucnu. A co když se web přestane korektně zobrazovat v nové verzi některého z rošířených prohlížečů? Budete muset předělat celý web, a to vás bude stát hodně peněz. Zbytečně.
2. Psát validní kód není o nic nákladnější než psát kód nevalidní. Naopak. Výhody validního kódu oceníte později, při údržbě nebo změně webu. A nehrozí, že budete muset v budoucnu web předělávat, viz. bod 1). Co ale může být nákladné (především na čas), je naučit se psát validní kód. Ale to není žádný argument. Když chce člověk něco dělat dobře, musí se to nejdříve naučit. Tak je to v životě se vším.

A teď výhody validního kódu

1. Jak bylo výše zmíněno, máte jistotu, že se web zobrazí správně ve všech prohlížečích.
2. Pokud průběžně validujete kód, nestane se vám, že zapomenete uzavřít nějaký tag, což obvykle později vede k špatnému zobrazení nějakého jiného prvku a několika desítkám minut zbytečné práce s odhalováním chyby.
3. Validní kód je vaše vizitka. Pokud se webdesignem chcete živit, počítejte s tím, že vás bez zkušeností a znalostí validního kódu v žádné lepší firmě (s vyššímy platy) nevezmou. Nejde jen o to, že neumíte psát validní kód. Je to také o tom, jak zodpovědně přistupujete ke své práci. Jestli to s webdesignem myslíte vážně.

Nechci tím říct, že nemá smysl dělat webové stránky, pokud neumíte psát validní kód. Každý nějak začíná a a? si kdo chce co chce říká, naučit se dělat validní web vyžaduje hodně zkušeností. Validní kód úspěch webu nezaručí. Web dělají úspěšným jiné věci (o tom jindy). Ale pokud to s webdesignem myslíte vážně, jste hloupí, pokud se validnímu kódu bráníte.

The Zen of CSS Design v knižním vydání

Těm, kdo čtou tento weblog, jistě nemusím představovat web CSS Zen Garden. Novinkou je však to, že její autor, Dave Shea, vytvořil knihu The Zen of CSS Design. Předobjednat (ještě není v prodeji, ale měla by být každou chvíli) si ji můžete na Amazon.com.

Proč používám Firefox

Jedni jsou Firefoxem nadšení, druzí jejich nadšení nesdílí. A třetí jsou rozhořčení, že se stále mluví jen o Firefoxu, když jejich Opera už dávno umí téměř vše, co oslavovaný Firefox. Patřím k první zmiňované skupině a hned vám řeknu proč.

Předem nutno říci, že můj názor na Microsoft není ani kladný, ani záporný. Prostě je to pro mě firma jako každá jiná. To že má dominantní postavení na trhu je podle mě především díky perfektně zvládnutému marketingu. Dlouhou dobu jsem používal prohlížeč Internet Explorer a neměl jsem potřebu utíkat k něčemu jinému jenom proto, že to není od Microsoftu. Ač jsem zkoušel i jiné prohlížeče (především Mozillu a Operu), žádný z nich mě nepřesvědčil, že mi přinese větší užitek, když jej budu používat. Proto jsem zůstal u IE a ostatní prohlížeče jsem měl jen z důvodu ladění webových stránek, které jsem vytvářel. To jsou čistě subjektivní zkušenosti.

Firefox pro mně, co by “uživatele” internetu, nepřinesl nic revolučního, kvůli čemu bych se rozhodl opustit IE. Rozhořčení uživatelé Opery mají pravdu. To, s čím přišel Firefox, měla Opera již dávno. A když mě nepřesvědčila Opera, proč by měl Firefox? Protože nejsem jenom “uživatel” internetu, ale weby také vytvářím. A to je oblast ve které mě Firefox nadchnul.

V porovnání s ostatními prohlížeči (a z vlastní zkušenosti mohu porovnávat především s IE) má Firefox přehlednější Javascriptovou Konzoli, Javascriptový Debugger, DOM Inspector a především rozšíření (extension) s názvem Web Developer. A právě toto rozšíření je hlavním důvodem, proč jsem si Firefox tolik oblíbil.

Když tvořím nějaký web, tak zpravidla potřebuju průběžně kontrolovat věci jako: jak vypadá layout pro rozlišení 800×600, jak vypadá stránka bez obrázků (tj. jak vypadá stránka když se načte obsah a začínají se načítat obrázky), jak funguje stránka s vypnutým javascriptem, jak s vypnutými cookies, jestli je kód stránky validní, jaké cookies jsou nastavené apod. To vše a spoustu dalších věcí se dozvím na dvě kliknutí. Prostě geniální. Když si vzpomenu jak jsem v IE vždy lezl do nastavení, vypnul zobrazování obrázků, refreshnul stránku, zkontroloval vzhled, šel znovu do nastavení, nastavil zpět zobrazování obrázků, refreshnul stránku…

Pokud tedy tvoříte webové stránky a tento plugin neznáte, pak vás odkážu na domovskou stránku pro zjištění dalších informací. Nejjednodužší ale bude, když si plugin rovnou nainstalujete a vyzkoušíte jej na vlastní kůži.

Pro sémanticky čistší kód bez javascriptu

Už umíme definovat vizuální podobu webu pomocí CSS. Už umíme dokonce pozicovat objekty na stránce pomocí CSS bez použití tabulek. A velkou část javascriptu už taky zvládneme dát do externího souboru. Jak se ale zbavit posledních zbytků javascriptu v podobě eventů jako onmouseover?
Zajímavé řešení popisuje Peter-Paul Koch v článku JavaScript Triggers na webu A List Apart.

Měření úspěšnosti webových prezentací

Při hledání inormací o jedné knize jsem omylem našel web Ing. Miloše Kolmana s jeho diplomovou prací s názvem Měření úspěšnosti webových prezentací.

Tato diplomová práce o rozsahu 80 stran je zde volně ke stažení ve formátu PDF. Heslo k dokumentu obdržíte, když zadáte své jméno do formuláře na stránce s dokumentem. Tato “registrace” patrně slouží autorovi pouze k informaci o tom, kolik lidí si jeho práci stáhlo.

Zdarma je tedy k dispozici celkem zajímavý dokument se základy měření a zvyšování úspěšnosti webových stránek. To je téma, které by měl znát každý, kdo tvoří komerční weby.