Už žádný promeškaný koncert

Rád bych vám představil svůj nejnovější projekt, web NaKoncert.cz

Jestli rádi chodíte na koncerty, tak to určitě znáte. Kulturní přehledy jsou
nabité koncerty kapel, které vás ale vůbec nezajímají a najít mezi nimi
koncert vaší oblíbené kapely je jako hledání jehly v kupce sena. Takže nezbývá,
než sledovat webové stránky jednotlivých kapel. Jenže to je zase hodně
náročné a nemáte čas dělat to denně, takže nakonec víc koncertů prošvihnete, než na
kolik se jich vypravíte.

A to je důvod, proč vznikl web NaKoncert.cz. Myšlenka je vcelku jednoduchá:
vyberete si kapely, které máte rádi a pak už jen sledujete jedinou stránku s
jednoduchým přehledem koncertů jen těch kapel, které jste si vybrali.
Navíc si můžete nechat tento přehled zasílat jednou týdně emailem.

Grafickou podobu webu navrhl Whitwa. Jelikož web ještě není dotažený na 100%,
mohou tam být drobné odchylky od návrhu, které odborníka doslova drásají, ale vy si jich ani
nevšimnete Pokud ale budete chtít kritizovat design, tak se raději podívejte
na originální návrh

Web ještě nemá implementované všechny plánované funkce. Přesto jsem se rozhodl
jej oficiálně spustit již nyní, protože to hlavní už umí a teď už jde jen o to
to dotáhnout do dokonalosti. Mezi plánované funkce patří:

• Speciální url pro každého uživatele, kde bude jeho osobní přehled koncertů dostupný i bez
  zalogování
• iCal export (no nebude to skvělé nosit přehled koncertů v iPodu?)
• filtrování koncertů podle lokality. V ideálním případě by to mělo vypadat
  tak, že si uživatel nastaví, že ho zajímají jen koncerty v okolí města X do vzdálenosti Y km

Těším se na vaše názory v komentářích. Pokud se vám web NaKoncert.cz líbí, budu rád, když mi pomůžete tím, že na svůj
web umístíte některou z ikonek.

Stream.cz už 5.ledna

Podrobné informace o chystané službě Stream.cz její autoři bedlivě střeží. Zatím se ví jen to, že půjde o revoluční internetovou televizi,
kde se budou mísit videa od uživatelů (něco na způsob YouTube) a pravidelné seriály a filmy vytvořené redakcí
(např. seriál Gynekologie 2 se Čtvrtníčkem, Lábusem, Nebřenským a dalšími). Nepůjde však o žádné “celovečeráky”. Délka “filmů” a seriálů bude
jen v řádech minut.

Na stránkách Stream.cz již je alespoň krátký trailer, který rozhodně stojí za shlédnutí. Také je tam počítadlo, které odpočítává,
kolik průletů kvanových chrochtorů jádrem zbývá do spuštění služby. Pokud si z toho nedokážete odvodit, kdy bude služba spuštěna, stačí se podívat do zdrojového kódu,
kde najdete řádek v javascriptu BigDay = new Date(”januar 5, 2007″)

Další informace (nijak moc konkrétní, ale přesto zajímavé)
si můžete poslechnout z úst Patrika Zandla na jeho blogu Marigold.cz

Osobně si myslím, že to bude hodně zajímavá věc. Už se nemůžu dočkat pátého ledna.

Kauza Marknet.cz

Zpočátku jsem aktuální “kauzu Marknet.cz” sledoval s úsměvem. Postupem času se můj úsměv pomalu morphuje do nevěřícného údivu.
“Kauzu” sleduju z pohledu nezůčastněné osoby a zdrojem informací jsou mi jen oficiální prohlášení obou stran (prohlášení serveru Weblogy.cz). Jestli jsem všemu správně porozuměl,
tak věc se má tak:

Provozovatelé serveru Weblogy.cz (Jan Bien a Jan Bažant) umožnili Radimovi Hasalíkovi na jeho vlastní doméně Marknet.cz provozovat zdarma jejich agregátor rss zdrojů z oblasti
marketingu a na server Weblogy.cz umístili odkaz na tento Radimův web. Nyní, po čtyřech měsících, se rozhodli, že “provázanost” mezi těmito servery
zruší (ať už jsou důvody jakékoliv). Pro Radima to znamená jen přesunout agregátor (který mu nabídli zdarma!) na jiný hosting. Technicky tedy naprosto žádný problém (i Radim to tvrdí).
Jediný problém tedy je onen odstraněný odkaz na serveru Weblogy.cz.

Pochopil jsem to správně? Je v předchozím odstavci něco mylně? Pokud ne, tak mi někdo vysvětlete, co je to za člověka, který kvůli jednomu odkazu
začne vydávat tiskovou zprávu a na různých servech obviňovat Weblogy.cz, že kvůli nim bude služba Marknet.eu zrušena (proč jí vůbec chce rušit)?
Prostě, proč se chová jako malé uražené dítě, kterému sebrali hračku? Neměl by být klukům vděčný za to, že mu pomohli s rozjezdem projektu a přivedli
mu zdarma spousty stálých čtenářů? A tenhle člověk se pak diví, že si z něj lidi dělají legraci a zakládají mu fankluby?

Co je to praSEO?

SEO je zkratka pro “optimalizaci pro vyhledávače” (Search Engine Optimisation). To asi většina z vás ví. Je to dost důležitá věc, protože když vaše stránky vyhledavač nenajde, jakobyste neexistovali. Na internetu se dá najít spousta článků o tom, jak správně optimalizovat. Také existuje spousta firem, které se věnují poradenství v oblasti SEO (u nás je asi nejznámější H1 a Dobrý Web). Jelikož tento článek nemá být o SEO, shrnu jen tři nejdůležitější principy optimalizace pro vyhledávače. Jde o tyto tři body:

1. Sémantika (aby robot vyhledávače rozpoznal, co je nadpis apod.)
2. Správná klíčová slova na stránce (když prodáváte dveře, ale slovo “dveře” na stránce nepoužijete, těžko vás vyhledávač na toto slovo najde)
3. Odkazy (nehraje roli jen jejich počet, ale i “kvalita”)

PraSEO je pejorativní výraz pro takovou optimalizaci, která se snaží vyhledavač “oblafnout”. Stránka optimalizovaná pomocí technik praSEO se snaží vyhledavači nalhat, že je mnohem zajímavější, než ve skutečnosti je.

V praxi je občas těžké najít hranici mezi SEO a praSEO. Obě metody jsou založeny na dvou faktech:

1. Znalost základních principů “ohodnocování” stránek, které má hlavní vliv na pořádí výsledků při hledání ve vyhledávači
2. Snaha získat ve vyhledávači lepší pozici na konkrétní klíčová slova (fráze)

Jaká je tedy přesná definice pro praSEO? Webster
dictionary tvrdí:

Praseo - A combining form signifying green; as, praseocobalt, a green variety of cobalt

No, nevím, nějak mi ta definice nesedí :o) Ani na českém internetu jsem žádnou přesnou definici nenašel. Jsou jen prostě metody, o kterých se ví, že jsou praSEO. Pojednává o nich mimo jiných zajímavý článek href="http://www.jakpsatweb.cz/clanky/podvodne-seo-techniky.html">Podvodné
optimalizační techniky od Dušana Janovského (Yuhůa)

Takže žádná oficiální definice zřejmě neexistuje. Já sám jsem si tedy vytvořil vlastní jednoduchou definici: praSEO je všechno, co je vytvořeno JEN za účelem zlepšení pozice ve vyhledávačích a pro uživatele to má prokazatelně NULOVÝ přínos. Do této definice se vejdou nejčastější techniky jako např. hromada klíčových slov vespod stránky, linkfarmy apod.

Nedávno jsem tuto mojí definici napsal do emailové konference
seo.nawebu.cz a diskutoval jsem o ní s Radkem Ondrou, kterému se moje definice nelíbila. Nicméně mě zatím nepřesvědčil, že by byla nepravdivá. Rozhodně odmítám přijmout jeho tvrzení, že už samotný fakt, že se moje stránka zobrazí na lepší pozici, je přínos pro uživatele, protože mě snáze najde. To je samozřejmě nesmysl - uživatel chce najít nejrelevantnější stránku. Ne takovou, o které já jako
tvůrce si myslím, že je pro něj nejlepší.

A co vy si myslíte o praSEO? Kde je hranice mezi SEO a praSEO?

Jaromír Nohavica online

Jaromír Nohavica je nejen velkou osobností mezi písničkáři, ale také velký fanda internetu. Svědčí o tom mimo jiné jeho poslední “album” s patřičným názvem “Pražská pálená”. Toto album se nedá koupit v obchodě, ale pouze stáhnout a vypálit z oficiálních stránek www.nohavica.cz. Písničky na tomto albu nejsou žádné novinky, naopak. Ačkoliv oficiálně na žádném albu nikdy nevyšly, jde většinou o písničky staré i několik desetiletí. Většina fanoušků je však zná ze starých koncertů nebo spíše alespoň z jejich desetkrát přehrávaných nahrávek nevalné kvality. Nyní je však 22 starých písniček oficiálně ke stažení ve výborné kvalitě. Pořád je to ale jen zlomek všech zatím nevydaných Nohavicových písní.

Ale Jaromír Nohavica jde na internetu mnohem dál! Založil si totiž Písničkový blog! A nejedná se o jen tak obyčejný blog. Jaromír Nohavica se totiž rozhodl publikovat svoje reakce na současné dění v podobě písní! Zatím jeho blog obsahuje pouze dvě písně:

• “Už zase bijou děti” - smutná píseň složená jako reakce na dění kolem CzechTechu
• “Ladova zima” - velice veselá píseň mapující události letošní zimy

Téměř všechny weby hudebních kapel a muzikantů se omezují jen na prezentaci kapely a přehled koncertů. Jaromír Nohavica dokázal z internetu vytěžit mnohem více a nabídl svým fanouškům velice zajímavý a jedinečný obsah. Kéž by se touto cestou vydalo více umělců.

P.S.: Když už se zmiňuju o webu Jaromíra Nohavici, tak si nemůžu odpustit jednu výtku. Jestli jsem to dobře zaznamenal, změnil se webmaster tohoto webu. S novým webmasterem přišel nový a unikátní obsah o kterém se zmiňuji výše (otázka je, jak velká je to zásluha webmastera), ale došlo také k redesignu webu. Kromě toho, že zmizela spousta zajímavého obsahu (např. texty snad všech (i nevydaných) písní apod.), dostala na frak i použitelnost. Především navigace je hrozná a neintuitivní. Menu druhé úrovně je úplně jinde než menu první úrovně, několik položek v menu není klikatelných, přestože se od ostatních vizuelně nijak neliší (proč tam vůbec jsou?), na některé stránky se dostanete jedině z úvodní stránky (např. zmiňované album Pražská pálená) a na úvodní stránku se z jiné stránky nedostanete nijak. Tento fakt bohužel docela shazuje vynikající vlastnosti webu o kterých jsem se zmiňoval výše.

A tenhle znáte?

Jede webmaster vlakem a slyší <td></td> …. <td></td> …. <td></td> …. <td></td> ….

Hledá se font pro programátory

Dnes jsem se snažil najít font, který by byl pro programování lepší než Verdana, kterou v současné době používám. Při programování, kdy člověk čučí 80% pracovního času do kódu, je důležité vybrat si pro práci správný font. Verdana je dobrý font, nebo? byl navržen speciálně pro monitory (většina klasických fontů je navrhována pro tisk) a tak se na monitoru dobře čte. Ale “programátorský font” by měl splňovat více kriterií, než jen dobrou čitelnost. Strýček Google mi našel spoustu webů, kde se přesně toto řešilo. Bohužel všichni vhodní kandidáti (např. Bitstream Vera Sans Mono) si neporadí s českými znaky, takže se nedají v našich podmínkách použít.

A jaká kritéria by měl takový font splňovat?

• Především by se měl dobře číst
• Měl by být dobře čitelný i při vypnutém antialiasu
• Dobrá čitelnost i při menší velikosti fontu (čím víc znaků se při dobré čitelnosti vejde na řádek, tím lépe)
• Podpora českých znaků
• Podobné znaky by měly být jednoduše oddělitelné (např. l a I, O a 0 apod.)
• Závorky (a podobné znaky) by měly mít dostatečný rozestup, aby na první pohled bylo vidět, kolik jich je na sobě

To je vše, co mě doposud napadlo. Jestli někoho napadne nějaké další kritérium, nech? ho poznamená do komentářů. Stejně tak, pokud máte tip na nějaký vhodný font.

Jaký byl World Usability Day

Právě jsem se vrátil z konference World Usability Day. Tento den byl stanoven na 3.listopad a jeho cílem je vnést do vědomí lidí co je to usability testing (testování použitelnosti), user centered design (design zaměřený na uživatele) a accessibility (přístupnost).

Letos se konal první ročník jehož hlavní akcí je veřejná konference (Praha byla jedním z 50 míst na světě, které se do akce zapojilo). Celou konfrenci pořádala firma SUN ve spolupráci s ČVUT. Proč zrovna SUN a ČVUT? No možná právě proto, že právě SUN vybudoval na akademické půdě ČVUT laboratoř pro testování použitelnosti (dokonce je nyní možné user experience a usability testing na ČVUT studovat!!!). Takže mají bohaté zkušenosti o které se mohou podělit s ostatními (a očividně to dělají rádi). Celá konference byla zaměřená především na testování použitelnosti, jaký má význam, jaké jsou základní metody apod. Na konkrétních příkladech jsme mohli vidět zjednodušené výsledky takových analýz (zajímavé byly výsledky testování použitelnosti daňového přiznání :o)

Na takto zajímavé a obsáhlé téma je ale jeden den málo. Takže si organizátoři nekladli za cíl, naučit lidi dělat usability testy, ale jen je s touto metodou seznámit a dát jim nějaké základy. Nakonec jsme se byli podívat, jak vlastně taková laboratoř pro testování vypadá a jak takový test probíhá.

Zde bych udělal takovou odbočku. Většinou, když někdo vypráví nebo píše o testování použitelnosti, popisuje laboratoř ve které se testy provádí a druhou místnost, kde je testovaný produkt a kamery, které sledují počínání testované osoby a jak si počíná při plnění úkolů. To je sice všechno hezké, ale hrozně nákladné. Podle mě je důvod, proč firmy nedělají testování použitelnosti ten, že buď o tom nic neví nebo si myslí, že to je hrozně nákladné a nemají jistotu, že se jim náklady vrátí (vždy? zbudovat vlastní laboratoř musí stát hrozné peníze). Existuje samozřejmě varianta nechat si dělat testování nějakou specializovanou firmou. Problém ale je, že u nás je takových firem poskrovnu a při častém testování (které je důležité) se to začíná prodražovat. Můj názor je, že laboratoř je dobrá pro veliké firmy (jako je např. SUN), ale že menší firmy (jako je třeba ta, ve které pracuji) mohou dělat testování sami a levně. A nepotřebují k tomu budovat žádnou laboratoř. A co víc - jsem přesvědčen, že celé testování (od příprav až po finální report) je schopen udělat sám jeden člověk. Lepší to je samozřejmě ve dvou a ve třech už vytvoří plnohodnotný tým. S tím jedním člověkem je to trochu extrém, ale ve firmách, které zatím nejsou přesvědčeny, že se jim testování použitelnosti vyplatí a kde to chtějí zatím jen vyzkoušet aniž by do toho musely víc investovat, je to podle mě schůdné řešení. Ale k tomu se v budoucnu určitě ještě vrátím.

Závěrem bych chtěl říct, že jsem rád, že se podobné akce konají, protože použitelnost je často opomíjena (u nás obzvláště) na úkor nás všech.

Vytrženo z kontextu

Ivo Lukačovič se na svém blogu rozplývá nad návštěvností jejich nově předělané služby Spolužáci.cz. Nepoužívám tuto službu, takže ji nebudu hodnotit. Důvod proč píšu tento spot je jedna drobnost v již zmiňovaném článku od Ivo Lukačoviče. Ten, aby podpořil svá slova, cituje Petra Staníčka (aka Pixyho):

Odkaz na původní článek však neuvádí (asi ví proč). Z výše uvedeného citátu by se mohlo zdát, že je Pixy s novou službou spokojený, ba dokonce je z ní nadšený. Já si však pamatuji, že jsem Pixyho názor četl a rozhodně to nebyla pozitivní kritika. Dovoluji si citovat ze stejného článku:

Můžete si přečíst celý Pixyho názor

Nechci nijak napadat službu Spolužáci.cz. Jak jsem řekl, nepoužívám ji - nemohu ji hodnotit. Ale to drzé vytržení z kontextu bez uvedení odkazu na celý článek jsem nemohl nechat bez komentáře…

Reflex online

Ačkoliv jsem “Reflexový závislák”, nenavštěvuji web tohoto časopisu nikterak pravidelně, spíše vyjímečně. Teprve nedávno jsem zjistil, že na tomto webu jsou všechny články publikovány online hned druhý den po vydání časopisu (tedy v pátek) v kompletní podobě. Samozřejmě je to skvělá věc, mít možnost přečíst si články z Reflexu na webu. Hodí se to obzvláště když vám uteče nějaké zajímavé číslo, nebo když se chcete na svém webu odkázat na nějaký zajímavý článek z tohoto plátku.

Nedokážu si ale odpovědět na pár otázek: Proč už v pátek? Neškodí tím Reflex sám sobě? Nepřichází tím zbytečně o peníze, když si někteří čtenáři čtou časopis jenom na webu zatímco dříve si jej kupovali? Jistě, na Reflexu vzniká celkem rychle závislost a kdo se stane závislým, těžko vymění papírovou verzi za online šidítko (závislost na Reflexu se projevuje tak, že ve čtvrtek nemůžete dospat a nejste poránu schopni komunikovat, dokud si v nejbliží trafice nekoupíte nové číslo). Ale přesto je určitě dost těch, kterým za to ta ušetřená dvacka stojí.

Chci tím říct, zda-li by nebylo rozumnější dávat články na web až ve chvíli, kdy vychází další číslo. Tedy s týdenním zpožděním. Žádnou z výhod to neztratí (když prošvihnu nějaké číslo, bude tou dobou už na webu) a týden zpoždění může už být argument pro koupi tištěné verze.

Chápete někdo současnou strategii Reflexu? Že by peníze z reklamy na webu pokryly ztráty v prodeji tištěné verze? Tomu nevěřím.