Pro sémanticky čistší kód bez javascriptu

Už umíme definovat vizuální podobu webu pomocí CSS. Už umíme dokonce pozicovat objekty na stránce pomocí CSS bez použití tabulek. A velkou část javascriptu už taky zvládneme dát do externího souboru. Jak se ale zbavit posledních zbytků javascriptu v podobě eventů jako onmouseover?
Zajímavé řešení popisuje Peter-Paul Koch v článku JavaScript Triggers na webu A List Apart.

Měření úspěšnosti webových prezentací

Při hledání inormací o jedné knize jsem omylem našel web Ing. Miloše Kolmana s jeho diplomovou prací s názvem Měření úspěšnosti webových prezentací.

Tato diplomová práce o rozsahu 80 stran je zde volně ke stažení ve formátu PDF. Heslo k dokumentu obdržíte, když zadáte své jméno do formuláře na stránce s dokumentem. Tato “registrace” patrně slouží autorovi pouze k informaci o tom, kolik lidí si jeho práci stáhlo.

Zdarma je tedy k dispozici celkem zajímavý dokument se základy měření a zvyšování úspěšnosti webových stránek. To je téma, které by měl znát každý, kdo tvoří komerční weby.

Jsou teenageři cílová skupina vašeho webu?

Pak si rozhodně přečtěte článek Jakoba Nielsona Usability of Websites for Teenagers.

Od mladé generace, která vyrostla na počítačích, se obecně očekává lepší schopnost používat internet než u dospělých. Tato studie ale tento předpoklad vyvrací! Teenageři mají na webu více problémů než dospělí. Hlavními příčinami jsou podle Nielsona nedostatečná schopnost číst, méně promyšlená strategie při vyhledávání a velice nízká úroveň trpělivosti.

Jak školit použitelnost

Dobrý web se rozhodl uskutečnit chvályhodné jednodenní veřejné školení použitelnosti. Úkol spadl na Marka Prokopa a ten na weblogu Sovy v síti žádá všechny, aby mu do komentáře pod článek napsali co by si od školení slibovali.

Update: Nenechte se, jako já, zmást výrazem “veřejné školení”. Nejedná se o školení zdarma. To ale nic nemění na tom, že toto školení může být pro mnoho lidí užitečné.

Použitelnost na webu

Vytvořit webové stránky je tak snadné. Webové stránky zvládne vytvořit kdokoli od starších žáků základních škol až po sekretářky, které již ve Wordu objevily funkci “Uložit jako webovou stránku…”. To je bezpochyby hlavní důvod, proč se stal internet tak populární. Každý si může vytvořit stránky prakticky o čemkoli a díky tomu je internet nepřebernou studnicí informací.

Z počátku nebyly definovány žádné standardy a proto všechny stránky byly tvořené podle toho, jak se to líbilo autorovi. Člověk nemusí být žádný pamětník, aby si vzpomněl na dobu stránek se spoustou animovaných gifů, všerozličných fontů a obrázků na pozadí. Pohyb mezi stránkami a rozmístění prvků na stránce se lišilo stránku od stránky. Jak se říká: Každý pes jiná ves.

Později si však začali lidé uvědomovat, že i když je obsah to nejdůležitější, není to to jediné co návštěvníky zajímá. Ukázalo se, že spousta animovaných gifů se dlouho natahuje přes dial-up, špatně napsané stránky se špatně zobrazují, na nelogicky uspořádaném webu se návštěvníci nevyznají apod. A tak se začali lidé (alespoň někteří) zajímat o to, co je to validní kód, použitelnost, přístupnost atd.

Také v Čechách se už webdesignéři začali zajímat o validitu kódu a to především díky článkům ve webzinech a weblozích (6. pád od slova weblogy). Osvětu o přístupnosti začal šířit web Přístupnost na webu. Ale málo pozornosti je, podle mě, věnováno použitelnosti.

Použitelnost je podle mého názoru důležitější než přístupnost. Přístupnost je, stručně řečeno, o tom, aby byly stránky bezbariérové, tedy čitelné a použitelné pro hendikepované uživatele. Tedy pro menší (avšak nemalou) část všech potenciálních návštěvníků. Použitelnost je, stručně řečeno, o tom, aby se návštěvníci dokázali lehce na vašem webu zorientovat, pohybovat se po něm a najít bez problému informace, které hledají nebo které chcete aby našli. Nebudete-li dbát na použitelnost, bude se web špatně používat jak hendikepovaným tak i těm ostatním. Prostě všem.

V Čechách se o pojmu použitelnost (či testování použitelnosti) dočtete na internetu prakticky jen v popisu činností solidnějších webdesignerských firem. Ve světě je to naštěstí o mnoho lepší. Pro anglicky čtoucí je zde web useit.com: Jakob Nielsen’s Website. Jedná se o web jednoho z uznávaných odborníků přes použitelnost Jakoba Nielsena, kde pravidelně publikuje články z oblasti použitelnosti. V současné době jsou k dispozici stovky! zajímavých článků. Minimálně si přečtěte jeho Introduction to Usability.

Na poli tištěných titulů je situace překvapivě lepší než na internetu. V současné době jsou u nás k dostání dvě knihy, které se přímo zabývají použitelností na webu. První je kniha od Steva Kruga s českým názvem Web design: Nenu?te uživatele přemýšlet! (v originále Don’t make me think!) a druhá je již od zmiňovaného Jakoba Nielsena s českým názvem Web.design (v originále Designing web usability: The practice of simplicity). Nechavám bez komentáře marketingové důvody přidávání slova webdesign ke každému českému titulu (v druhém případě naprostou náhradu názvu, která je navíc zavádějící).

Prvně zmiňovanou knihu doporučuji naprosto všem, kdo tvoří webové stránky. A myslím tím skutečně všem. Jedná se o úvod do použitelnosti, a to naprosto skvěle napsaný. Kniha je napsaná hrozně čtivě, je tenká a místo zbytečného teoretizování, proč je jedna věc lepší než druhá, je plná názorných ukázek. Stručně řečeno je čtivá, tenká se spoustou obrázků :o) a především je nesmírně užitečná pro každého.

Druhá kniha je tak trochu pravým opakem té první. Kniha je poměrně tlustá a vše se snaží řešit víc do hloubky, což jí možná činní méně čtivou ale nikoliv méně užitečnou. Od nakladatelství SoftPress, které tuto knihu vydává, mám zprávu, že během tohoto roku by mělo vyjít pokračování této knihy. Tak snad se máme na co těšit.